Neznámé osudy

Aktivita Neznámé osudy

vycházela z plánu představit žákům zajímavé, přitom však nepříliš známé postavy, které souvisejí s brněnským životem.

Byla zvolena metoda procházky po večerním Špilberku, přičemž na určitých místech se skupina zastavila a naslouchala vyprávění některé z postav (lektorovi, popř. některému z učitelů, který přečetl její osud). Současně jsme měli k dispozici velké fotografie těchto postav. Aktivita s výjimkou představení postav probíhala mlčky a garant vedl skupinu za svitu petrolejky, aby bylo dosaženo většího „atmosférického“ účinku. V úvodu je dobré studenty vybídnout k tichu po celou dobu aktivity, případně to ještě během průběhu opakovat. Než začne lektor číst příběh postavy, jsou účastníci vybídnuti, aby se zamysleli nad tím, co tento člověk dělá, jaký je, jak na ně působí.

Původní výběr zahrnoval tyto postavy:

a) Jan Vlachynský – zakladatel brněnského Baru, který neexistuje

b) Alexander Choupenitch – původně běloruský šermíř, účastník olympijských her

c) Brněnský bezdomovec – charakteristická postava, hrající na harmoniku před brněnským kostelem u Minoritů

d) Věra Sosnarová – žena, která nedobrovolně strávila 19 let v sovětském Gulagu

Po dvou podzimních uvedeních projektu jsme se po konzultaci s garanty programu VIDA! školám, a následně i s pedagogy a externími konzultanty, rozhodli přikročit ke změně ve prospěch postav, které nejsou jen rodáky, ale skutečně ovlivňují život a dění v samotném městě Brně. Finální výběr se tedy kromě jedné z postav lišil:

a) Jan Vlachynský – zakladatel Baru, který neexistuje

b) Hana Strašáková – aktivistka v rámci aktivity Společně Brno

c) Martin Freund – brněnský politik, autor projektu Rapid Re: Housing

d) Josef Konečný – nevidomý, zakladatel brněnského Tyflocentra

Výběr míst, na kterých jsme texty k postavám četli (Jižní vyhlídkový pavilon, hlavní vstup na hrad Špilberk, pomník italským karbonářům, zídka s výhledem na Petrov), spočíval v jejich atmosférické atraktivitě a relativní vzájemné blízkosti.

Problematickým se ukázal přesun studentů z restaurace Skanzeen (v případě prvních dvou uvedení) už v rámci „herní atmosféry“ na Špilberk. Nebylo dramaturgicky možné skupinu připravit na „setkání s postavami.“ V Tomto duchu se osvědčil přesun přednášky do prostoru Hlídky. Samotná přednáška vedla ke ztišení a žáci měli v rámci programu ušetřenou cestu na Špilberk.

Časová dotace této části aktivity je 60 min. Žáci během této doby urazí cca 1,5 km pěšky po Špilberku, na každém ze čtyř stanovišť stráví cca 15 min. času. Při započtení času nezbytného na přesun více než dvacetičlenné skupiny ze stanoviště na stanoviště to zhruba takto vychází.

Podepisování smlouvy se sebou samým

Tento prvek byl zařazen teprve do 3. a 4. uvedení v dubnu, resp. květnu 2019.

V návaznosti na aktivitu Neznámé osudy jsme měli za cíl podnítit v žácích touhu vykonat něco pro obec, ve které sami žijí. Rozhodli jsme se navázat na atmosféru této aktivity a přenést ji zpátky do prostoru centra Hlídka. Studentům je řečeno, že vyslechli příběh několika lidí, kteří velkou měrou ovlivňují životy mnoha občanů v Brně. Teď je prostor pro to, aby i oni vykonali něco dobrého pro svou obec a její občany.

Následně mají studenti asi 10 minut na to, aby si vymysleli a sepsali smlouvu. Poté se pošle dokola svíčka, a kdo chce, může smlouvu přečíst nahlas. K tomu je lektor poprosí a vybídne – namotivuje je tím, že to pro ně bude ještě větší závazek, vše je ale na dobrovolnosti. S ohledem na to, aby byli alespoň někteří žáci ochotní sdílet obsah své smlouvy, ji přečetli nejprve garant i lektor.

Aktivita byla ukončena odchodem na ubytování. Žádný další program již tento den nenásledoval.

Časová dotace. 0,7 hod. neboli 30 min. Aktivita je časově lehce naddimenzována, přesný časový rozsah záleží hodně na ochotě žáků promluvit a přečíst své sliby (v opačném případě je možné tuto aktivitu zvládnout za 15 – 20 min.)