Poznej Brno jinak

Celkový charakter hry a volba jednotlivých témat i zastávek byla předmětem rozsáhlých diskuzí. V průběhu jednotlivých uvedení také hra doznala značných změn.

Prvotní myšlenka vycházela ze snahy představit žákům prostor Brna tak, aby byla zahrnuta jeho historie, současnost, typické prvky a problémy. Současně, aby skupinky žáků byly schopny obejít během odpoledne několik stanovišť a řešit na nich úkoly – tj. aby stanoviště byly v dosahu širšího centra, za občasného (nikoli permanentního) využití MHD. A zároveň aby nešlo čistě jen o místa notoricky známá.

Po diskuzích s pedagogy, externími konzultanty a několika dalšími spolupracovníky jsme vybrali těchto šest stanovišť. A to především z následujících důvodů.

1) Mendlovo náměstí – jedná se o prostor, ve kterém se viditelně architektonicky utvářely dějiny (klášter, pivovar, supermarket, výškové budovy…) a který současně skýtá celou řadu témat (doprava, množství bariér…) Rozhodli jsme se orientovat na prostor kláštera a s ním spojené jméno jednoho z nejvýznamnějších brněnských rodáků – J.G. Mendela. Jméno, které je symbolem vědy a výzkumu (viz Mendelova univerzita v Brně, polární stanice J.G. Mendela v Antarktidě….). Existuje zde propojení minulosti se současností Brna, které se prezentuje jako centrum výzkumu, vývoje a inovací.

2) Masarykova čtvrť – prvorepubliková Masarykova čtvrť je symbolem dobré adresy, zahradní čtvrti plné vilek, klidného prostředí a zajímavých architektonických prvků. Právě na ty jsme se rozhodli zaměřit. Vnímání estetiky města patří mezi často zanedbávané faktory kvality života. Masarykova čtvrť se navíc nachází nedaleko Mendlova náměstí.

3) Kamenná kolonie – celkovou atmosférou, architekturou i historií jde o protiklad Masarykovy čtvrti. Chudinská kolonie dělnických domků, posazená ve svazích Červeného kopce, si i dnes uchovává rázovitou atmosféru „vesnice uprostřed Brna.“ Návštěvu této lokality jsme vybrali záměrně hned po Masarykově čtvrti, aby o to lépe vynikl rozdíl v zástavbě i stylu života obou míst.

4) Židovský hřbitov – Brno bylo před 2. světovou válkou německým městem a zároveň sídlem početné židovské komunity. Ostatně název čtvrti Židenice (německy Schimitz) a právě rozsáhlý židovský hřbitov jsou toho nejlepšími doklady. Na zdejším židovském hřbitově má hrob i slavný prvorepublikový herec Hugo Haas.

5) Vaňkovka a Café Práh – příklad zdařilého brownfieldu v dodnes nepříliš využívaném jižním centru Brna. Bývalá Wannieckova továrna byla přestavěna do podoby frekventovaného nákupního centra. Posledních několik let je součástí komplexu také kavárna Café Práh, která slouží jako tréninkový prostor pro psychicky hendikepované.

6) Petrov a Denisovy sady – ze všech stanovišť patrně nejznámější lokalita. Katedrála sv. Petra a Pavla společně s přilehlým prostorem Denisových sadů patří k oblíbeným místům rezidentů Brna i návštěvníků. Významným benefitem je výhled na jižní centrum Brna vč. nových staveb jako je AZ tower a další.

Prvotní myšlenka vedla k tomu, že skupina 20 – 25 žáků se rozdělí na 4 menší skupiny (5-6 lidí). Každá menší skupina pak začne na jiném stanovišti, kde se prostřednictvím QR kódu dozví, co tam má splnit za úkol a kam se má posunout dále. Okruh je pro všechny stejný, jde pouze o jiné místo začátku.

Pro postupné odkrývání trasy jsme se rozhodli především proto, aby skupiny musely projít všemi úkoly a současně měli k dispozici důkaz, že dané místo skutečně navštívily.

Po dvou uvedeních v říjnu a listopadu 2018 jsme se dohodli s garanty VIDA! školám na změně koncepce. Stanoviště zůstaly stejné, úkoly doznaly změn v návaznosti na poznatky z předchozích uvedení. Hlavní změnou však byl charakter soutěže.

Pro všechny týmy tentokrát hra začínala na Mendlově náměstí a dále se posouvaly po stanovištích Masarykova čtvrť – Kamenná kolonie – Židovský hřbitov – Vaňkovka a Café Práh – Petrov a Denisovy sady. Úkoly byly nově rozděleny do několika kategorií. Tzv. „SMS úkoly“ – tedy nějaký kód, slovo nebo číselný údaj spojený s danou lokalitou – týmy odesílaly dispečerům (garant a lektor) ke kontrole. Každý z dispečerů měl na starosti dva týmy. SMS úkol sloužil jako důkaz, že tým dorazil na místo, rozklíčoval QR kód a údaj / údaje si nevymyslel (odtud pravidlo minimálně 50% - viz podrobný popis programu). Dalším typem úkolu byl „rozepisovací.“ Jeho smyslem bylo zajistit, aby se tým na každém stanovišti byl nucen zdržet a přemýšlet nebo hledat, nikoli jen odeslat kód / číslo. Mezi jednotlivými stanovišti pak existovaly „meziúkoly“, které jsme tentokrát zadali ve formě fotografií. Jak rozepisovací úkoly, tak meziúkoly byly vyhodnoceny až po přednášce Urban centra v prostorách Hlídky, a to prostřednictvím speciálního archu (viz).

Meziúkoly měly nejen zajistit aktivitu v průběhu často delších přesunů mezi jednotlivými stanovišti. Svým charakterem měly dokreslit obraz o Brně a přimět žáky zamýšlet se nad různou problematikou. Vztahovaly se tak k problematice dopravy, veřejného prostoru, „vizuálního smogu“ billboardů nebo symbióze starého a nového na příkladu využití přízemí renesančních domů pro potřeby obchodů apod.

Při tvorbě úkolů v rámci jednotlivých stanovišť jsme také přihlíželi k několika „podprahovým tématům“, ze kterých později vznikla témata na prezentaci. Jednalo se především o a) zaniklé multikulturní Brno (německá a židovská komunita – úkol s bratry Haasovými, stolpersteiny…), b) Brno jako město architektonické diverzity (viz úkoly vztažené k Masarykově čtvrti a Kamenné kolonii).

Součástí programu byly i dotazníky pro veřejnost, které se týkaly vnímání města Brna. Tento úkol si kladl za cíl posunout u žáků zónu komfortu při oslovování cizích lidí a současně se dozvědět od rezidentů popř. návštěvníků Brna, jak město vnímají.

Dále jsme řešili roli průvodců týmu. Vzhledem ke školským předpisům bylo jasné, že ke každé ze čtyř skupin je třeba přiřadit průvodce ve věku nad 18 let. Tuto roli zajistili realizátoři z řad brigádníků VIDA! science centra. Ke zdárnému plnění své role dostali manuál – šlo o to, aby příliš nezasahovali do rozhodování týmu, ale dohlíželi na bezpečnost a v případě potřeby tým zdravě motivovali.

Jako cílové místo byla vybrána restaurace Skanzeen na Pekařské ulici. Jedná se o stylový prostor v nedalekém sousedství několika stanovišť (Petrov a Denisovy sady, Masarykova čtvrť, Mendlovo náměstí). Současně prostor, kde je možné realizovat večerní přednášku (viz další bod). Nicméně vzhledem k jistým specifikům prostoru došlo nakonec k přesunu do Střediska ekologické výchovy Hlídka na Špilberku (viz níže).

Časová dotace 330 minut neboli 7,3 hod. se může zdát velmi rozsáhlým časovým úsekem. Šest stanovišť, mezi kterými je třeba urazit cca 10 km pěší chůzí a zbytek v brněnské MHD, je však třeba do tohoto úseku započítat (cca 150 – 180 min. čisté chůze + čas věnovaný meziúkolům). Dále je třeba odhadnout průměrný čas strávený na stanovišti, což je cca 25 min. (ve výsledku tedy 25×6 = 150 min.) Čas strávený na stanovištích je brán s rezervou. Může dojít ke zdržení v důsledku hledání QR kódů, bloudění, je třeba také počítat s možností horkého počasí a časem na průběžné občerstvení.