Komiks, gag, pointa

Žák v sobě nastartuje filmové myšlení ve zkratce. Kreativní prací s příběhem pochopí princip gagu a pointy. Prožije si celý tvůrčí proces při tvorbě svého vlastního science komiksu - od výběru tématu až k finální kreslené podobě vystavené v „Galerii“ pro zraky ostatních recipientů.

Základem každé filmové tvorby je příběh a silná pointa. Film pracuje se zkratkou.

Tvoření, Diskuse, Imaginace, Zážitková pedagogika

Metody a formy

• Komunikace v mateřském jazyce je rozvíjena:
  • interpretací nakreslených komiksů.
• Sociální a občanské schopnosti jsou rozvíjeny:
  • snahou pochopit a navázat na rozkreslený komiks svého kolegy.
• Smysl pro iniciativu a podnikavost je rozvíjen:
  • tvorbou obrázků a příběhu.
• Schopnost učit se je rozvíjena:
  • zapracováním a použitím nabytých dovedností při tvorbě vlastního komiksu.

Vnitřní tvůrčí aktivita, kterou uvádí jeden realizátor. Žáci pracují jako jednotlivci u stolu a reagují na zadání od realizátora. V průběhu se několikrát potkává celá skupina ke společné diskusi. Zadání přicházejí lineárně a jednotlivé úkoly a s nimi získané dovednosti na sebe postupně navazují.

• Co je komiks, jak souvisí s videotvorbou

Rozdělte se do skupinek po třech a každá skupinka ať si sedne za jeden stůl vedle sebe a směrem k prezentačnímu plátnu. A koukněte, co je na plátně. Realizátor promítne jednoduchý komiks - kreslený, s tematikou science, ideálně na 3 „rámečky“. Říkejte vše co vás k tomu, co vidíte, napadá. Realizátor spolu s účastníky ukázku analyzuje. Používá návodné otázky a odpovědi shrnuje.

Ano, vidíme komiks, který má tři rámečky. Co dělá komiks komiksem? Jaké jsou základní složky komiksu? Z čeho se komiks skládá? Ano, dialogy bývají v bublinách. Texty vypravěče bývají v rámečku uvnitř panelu. Někdy se využívá karikatura, ale většinou se kreslíři snaží o co nejreálnější kresbu. Proč si myslíte, že ten realismus té kresby je důležitý? Ano, je to důležité pro naše lepší pochopení toho daného komiksu.

A teď už se dostáváme k tomu, jakých principů komiks využívá? Ano, samozřejmě vtip, ale jak je toho vtipu v tom komiksu docíleno? Zkratka, je to zkratka a názornost. Tvůrce komiksu využívá naší zkušenosti, naší znalosti a díky tomu si může dovolit použít zkratku a nemusí nám vše vysvětlovat. Proto pro nás mohou být například zahraniční politické komiksy nepochopitelné, protože se dobře v tamních politických reáliích neorientujeme. A to je pak na dovednosti každého tvůrce, jakých detailů, jakých reálií, jakých našich zkušeností při tvorbě komiksu využije, aby se setkal s co největším pochopením.

Ale pojďme ještě dál, pojmenovali jsme si znaky, principy, ale na čem každý komiks stojí? Co je základem každého komiksu? Ano, je to příběh. Příběh je základem i pro prezentace, filmové scénáře, reklamy, hudební klipy, filmy apod. Bez příběhu se nehneme, je však umění, jakým způsobem se ten příběh uchopí. Co každý příběh obsahuje? Jaké má znaky? Co by nemělo ve skladbě příběhu chybět? Ano, „úvod, zápletka, závěr“.

A komiksový příběh bývá často vystaven jako gag. Už jste se s tímto slovem někdy někdo setkal? Gag je původně pojmenování komické scénické scénky, tedy scénky, která probíhá před zraky diváků. Ale postupně se stala základem pro filmovou grotesku i právě jedním z přístupů u komiksu. Gag je tvořen tzv. postupně rozvíjející se akcí a magickým číslem je číslo 3. Koukněte na plátno, ukáži vám ukázku filmového i komiksového gagu.Realizátor pouští ukázku.

A aby se v nás právě toto filmové myšlení ve zkratce trochu otevřelo a lépe se nám používalo, začneme tvorbou jednoduchého komiksu a trochu si s tím zkusíme hrát. A protože budeme teď tvořit komiks, tak si ještě řekněme, jak se říká těm všem rámečkům? Strip - z anglického slova proužek. A těm samotným rámečkům se říká panely. Většinou má krátký komiks 3 - 5 panelů.

• Tvorba komiksu

Nyní zůstaneme sedět po trojicích kolem stolů, jen si každý udělejte prostor, už nemusíte sedět čelem k projekčnímu plátnu. Teď si každý vezměte jednu bílou popisovací tabulku a jeden černý smývatelný fix. Tabulku si dejte podélně a nakreslete si na ní komiksový strip, který bude mít tři panely - tři stejně velké rámečky vedle sebe, aby celkově vyplnily celou velikost popisovací tabulky. Realizátor ukazuje bílou popisovací tabulku, kde už má smývatelným černým fixem nakresleny tři rámečky vedle sebe.

A nyní do prvního panelu - rámečku namalujte první část komiksového příběhu, takzvaný úvod, udičku. Téma si každý můžete zvolit, jaké chcete, ale vzpomeňte si, že důležitou roli hraje zkušenost a detail. Máte na to tak 3 až 5 minutek.

Všichni jste kresbu dokončili? Tak nyní tabulku posuňte dalšímu z vaší trojice, který sedí po vaší pravé ruce. Nyní máte každý v ruce tabulku od vašeho souseda. Pozorně si prohlédněte celý první panel a nechte se vtáhnout do atmosféry a stylu, kterým se kresba prvního panelu ubírá. Teprve, když jste dostatečně vtaženi a dokážete si pojmenovat téma nyní již vašeho komiksu, tak se ujměte druhého panelu. A nakreslete druhou část komiksového příběhu, takzvanou zápletku, zauzlení. A opět si na to dáme čas tak 3 až 5 minut.

Máme všichni hotovou kresbu druhého panelu? Nyní opět můžete posunout mazací tabulku kolegovi, který sedí po vaší pravé ruce. Každý drží v ruce tabulku, kde už jsou dva panely nakreslené a třetí chybí. Opět si důkladně prohlédněte dva předešlé obrázky a pokuste se namalovat poslední rámeček jako třetí část komiksového příběhu, tedy závěr, rozuzlení. Na tento závěrečný si nechme 5 minut, ať máte čas na domyšlení pointy. Realizátor čas určuje podle rychlosti skupiny.

Ten, kdo už dokončil poslední panel, prosím doneste tabulku na označený stůl nápisem Galerie a jednotlivé komiksy si můžeme společně začít prohlížet.

• Debata nad komiksy

Pojďme se všichni shromáždit kolem komiksové galerie a prohlédněme si jednotlivé komiksy.

Každý si vezměte do ruky komiks, u kterého jste kreslili první z panelů a zkuste interpretovat zbývající dva panely a porovnejte to se svou původní vizí. Jeden začne a pokud se jeho interpretace existujících kreseb posune úplně jinam, poprosím vás, tvůrce zbývající panelů, o případné vysvětlení.

Který z rámečků pro vás byl nejtěžší? A proč? A který naopak nejlehčí? A na co jste si ještě během celého procesu přišli?

Teď jsme zjistili, jak těžké je mít myšlenku v hlavě a ještě ji zjednodušit do jednoho rámečku a zkratkou na to navázat, aby to děj příběhu posouvalo. Co vám pomáhalo, když jste dostali nakreslený první nebo i druhý panel? Čeho jste se chytali? Realizátor se snaží s účastníky definovat pointu. Ano, detailů, střípky příběhu, znak a jeho všeobecná znalost (například „znak EU“), vypovídající celek.

A to je důležité, aby každý z panelů samostatně vypovídal a tzv. fungoval. Žádný panel nemůže být zbytečný, musí mít své plnohodnotné místo a takzvaně mířil na pointu. Pointa není jen záležitostí „posledního“ třetího rámečku. Je potřeba s pointou počítat již v předešlých obrázcích.

• Dokreslení posledního panelu komiksu

Vraťme se opět ke stolům a sedněte si tak, abyste viděli na plátno. Nemusíte sedět v těch původních trojicích.

Promítnu vám dvě ukázky tří panelových komiksů, kde poslední rámeček vždy chybí. Realizátor promítne dvě ukázky komiksů ideálně s vědeckou tmeatikou. Jeden z komiksů si vyberte a pokuste se domalovat chybějící třetí panel. Jako panel pro vás může být celá plocha mazací tabulky a do rohu napište 1 či 2, podle toho, který komiks jste si vybrali. Tyto komiksy jsou již ucelenější, protože již existují a jsou od jednoho tvůrce. Pointa již existuje, tedy se vám bude i snadněji tvořit. Všímejte si všech detailů a reálií. Na dokreslení si dáme 5 minut.

Kdo má dokresleno, dejte svou tabulku na kraj stolu, ať si ji všichni mohou prohlédnout a sami se běžte podívat na ostatní práce. S účastníky, kteří si vybrali stejný komiks jako vy, si zkuste vaše pointy vzájemně porovnat. A zkuste si vzájemně vysvětlit, co vás vedlo k takovému zakončení. Čeho jste si všimli a třeba přijdete i na to, co jste si interpretovali jinak atd.

A teď je čas si promítnout komiksy v původní podobě. Realizátor promítne oba komiksy v původní podobě. Zkuste jeden po druhém shrnout, co vedlo vaše uvažování k vaší pointě a jak se liší od pointy skutečné.

• Vlastní science komiks

Opět si každý najděte místo u stolu, vyčistěte si vaši mazací tabulku a zkuste si v hlavě sesumírovat, co všechno jste se o komiksu dozvěděli, co vás překvapilo, zaujalo, jak funguje gag, co musí obsahovat příběh… A zkuste každý sám nakreslit svůj vlastní science komiks na tři panely. Zvolte si vědecké téma a myslete na pointy.

Kdo má hotovo, doneste své science komiksy na stůl Galerie, kde si je všichni společně prohlédneme. Pokud vám něco není jasné, tak se autorů doptejte. Komiksy si tu necháme vystavené ještě dva dni, abychom se k tomu mohli vracet. A ještě si je vyfotíme, abychom si je archivovali a možná se nám mohou hodit při tvorbě některého science videa.

• Promítací plátno + počítač, odkud realizátor pouští videoukázky k bloku.
• Stoly, u každého stolu tři židle, pro tři žáky.
• Stoly i židle jsou nasměrované tak, aby všichni viděli na promítací plátno.
• Na každém stole alespoň 3, ideálně 6, bílých mazacích tabulek a 3 černé smývatelné fixy + alespoň jeden mazací hadřík nebo papírové ubrousky.
• 1-2 stoly dát do zadní části místnosti a označit cedulkou „Galerie“.

• Struktura:
• Co je komiks a jak souvisí s videotvorbou

(prezentace ukázky komiksu - popisování znaků (zkratka, trefnost, málo slov…), co je příběh? jaké má části?, gag - princip a příklady)

• Tvorba komiksu

(skupinky po třech, každý kreslí jedno okénko a posune dál)

• Debata nad komiksy

(pointa - co to je? jak se tvoří)

• Dokreslení posledního panelu komiksu

(pointují promítnutý komiks)

• Vlastní science komiks

(samostatná tvorba komiksu na 3 panely, galerie, prohlídka všech, diskuze)

• Žáci se rozdělí na menší skupiny po třech. Každá skupinka si sedne k jednomu stolu, čelem k projekčnímu plátnu. Realizátor stojí před nimi a uvádí jednotlivá zadání.
• Realizátor promítne jednoduchý komiks - kreslený, s tematikou science, ideálně na 3 panely. Spolu s žáky ukázku analyzují. Navzájem si kladou otázky: Jak se říká těm rámečkům? (strip, panely) Jakých principů komiks využívá? (zkratka, názornost) Realizátor spolu s žáky dojdou k otázce: Co je základem každého komiksu? (příběh) Realizátor vysvětluje, že příběh je základem i pro prezentace, filmové scénáře, reklamy, hudební klipy apod. Realizátor se žáků doptává na skladbu příběhu. Co každý příběh obsahuje? Jaké má znaky? Co by nemělo chybět? Realizátor s žáky si ujasní pojmy „úvod, zápletka, závěr“. U komiksu je příběh často tvořen jako gag. Realizátor vysvětluje funkci a tvorbu gagu. Analýzou a formulováním zásad a principů je v žácích rozvíjena kompetence komunikace v mateřském jazyce.
• Realizátor požádá žáky, aby si na mazací tabulky nakreslili tři rámečky. A zkusili namalovat první rámeček jako první část komiksového příběhu (= úvod, udička). Téma si každý z žáků může zvolit své. Když všichni kresbu dokončí, posunou mazací tabulku žákovi, který sedí po jejich pravé ruce. Každý žák si pozorně prohlédne tabulku s nakresleným prvním obrázkem, nechá se vtáhnout do atmosféry a stylu, kterým se první rámeček ubírá. Teprve, když je dostatečně vtažen, tak se ujme druhého rámečku a nakreslí druhou část komiksového příběhu (= zápletka, zauzlení). Po dokončení kresby v druhém rámečku, žáci opět posunou mazací tabulku žákovi, který sedí po jejich pravé ruce. Tento žák si opět důkladně prohlédne dva předešlé obrázky a pokusí se namalovat poslední rámeček jako třetí část komiksového příběhu (= závěr, rozuzlení). Každý žák po dokončení třetího rámečku odnese mazací tabulku na stůl, který je označen nápisem Galerie, kde si komiks všichni mohou prohlédnout. Tím, že se žáci snaží pochopit a navázat na rozkreslený komiks svého kolegy, se u nich rozvíjí kompetence sociální a občanské schopnosti.
• Realizátor s žáky navazuje debatu nad komiksy. Ti co kreslili první rámeček, tak se snaží interpretovat zbývající 2 rámečky a porovnávají to se svou původní vizí, k tomu přidávají své vysvětlení i další tvůrci zbývajících dvou rámečků. Zjišťuje se, co pro koho bylo na procesu tvorby komiksu nejtěžší a proč. Realizátor se snaží s žáky definovat pointu. Pointa není jen záležitostí „posledního“ třetího rámečku. Je potřeba s pointou počítat již v předešlých obrázcích. Formulováním vlastních myšlenek a argumentů je v žácích rozvíjena kompetence komunikace v mateřském jazyce.
• Realizátor promítne dvě ukázky opět tří panelových komiksů (ideálně s vědeckou tematikou), kde poslední rámeček vždy chybí. Žáci si vyberou jeden z komiksů a pokusí se domalovat třetí panel. Komiks už je ucelenější a musí si všímat všech detailů. Po dokončení kresby všech si opět všichni všechny komiksy prohlédnou a nakonec realizátor promítne oba komiksy v původní podobě. Žáci diskutují o skutečné pointě a o jejich pointě. Co je vedlo k jejich uvažování. Tím, že si žáci mají vybrat jeden z komiksů, který mají dokončit a ještě mají o své vymyšlené pointě debatovat s ostatními, je u nich rozvíjena kompetence smyslu pro iniciativu a podnikavost.
• Žáci si opět sednou a vezmou si svou mazací tabulku. Pokusí se nakreslit svůj vlastní science komiks na tři panely, kde se pokusí zahrnout vše, k čemu si během této aktivity došli. Zapracováním a použitím nabytých dovedností při tvorbě vlastního komiksu je v žácích rozvíjena kompetence schopnosti se učit.
• Realizátor s žáky vytvoří mini galerii, kde si všichni budou moci své komiksy prohlédnout a vzájemně nasdílet své zkušenosti.

Realizátor spolu s žáky si společně projdou galerii komiksů a při tom si znovu zopakují pravidla příběhu.

Aktivita je zařazena, aby si žák zažil stavbu příběhu a důležitost pointy, aby byl schopen myslet ve zkratce. Tento způsob myšlení je zapotřebí nastartovat co nejdříve, proto je aktivita zařazena hned první den. V následujících dnech na ni další aktivity navazují.

• místo mazacích tabulek lze používat papíry, ale je to pro účastníky méně praktické

Je potřeba žákům každou část aktivity dobře a jednoduše vysvětlit, aby se složitostí neblokovalo kreativní myšlení. Realizátor má roli spíš průvodce než sdělovače informací.

Žáci pracují samostatně i ve skupině (například při diskusi). Svou tvůrčí práci a své uvažování o pointě si navzájem reflektují a inspirují se přístupy všech ostatních žáků a tím se posouvají rychle dopředu.

Důležité je, aby realizátor odhadl rychlost skupiny, aby v čase, kdy žáci kreslí, nevznikaly velké časové prostoje. Čas je důležité hlídat i během diskusí.

Diskuse je dobré správně moderovat a používat naváděcí otázky, aby si žáci k jednotlivým poznatkům došli sami. Většinu jich znají ze svého vnímání světa, jen si je neuvědomují.