3.13 Putování po okolí

• účastník charakterizuje okolí místa konání ŠVP - tedy Jedovnice a okolí,
• účastník vysvětlí, co je krasový reliéf a rozumí činnosti vody v něm,
• účastník zopakuje informace formou jednoduchých otázek.

Jedovnice leží v CHKO Moravský kras - vápencový reliéf tvořený činností vody, zachovalá příroda, těžba železné rudy v okolí.

diskuze, pohybová hra.

Metody a formy

• Komunikace v mateřském jazyce je rozvíjena:
  • komunikace s lektorem a účastníky navzájem v průběhu výletu,
  • rozborem průběhu, při které účastníci vyjadřují svůj pohled na klíčové okamžiky a moderovanou diskusí na závěr.
• Sociální a občanské schopnosti jsou rozvíjeny
  • tvorba přirozené skupinové dynamiky během výletu.
• Smysl pro iniciativu a podnikavost je rozvíjen:
  • při tvoření a vymýšlení vlastních aktivit a her v průběhu výletu.

Celodenní výlet v okolí místa konání ŠVP - tedy Jedovnice a okolí, Rudické propadání, mlýn Rudice a lom Seč.

• účastníci se ráno připraví a vyrazí na celodenní výlet po okolí místa konání ŠVP,
• na tarse proběhne 8 zajímavých zastavení, kde lektor formou řízené diskuze s účastníky probere zajímavosti o daných místech,
  1. rybník Olšovec
  2. bývalá Salmova huť
  3. Rudické propadání
  4. skalní útvar Kolíbky
  5. větrný mlýn Rudice
  6. geopark
  7. kostel sv. Barbory
  8. lom Seč
• v průběhu výletu proběhne také aktivita „Povodňové „Věřte - nevěřte“ - v prostoru skalního útvaru „Kolíbky“,
• cestou zpět lektor opakuje s žáky získané informace formou otázek.

Ráno je potřeba děti připravit na celodenní výlet - oběd a svačiny s sebou (je třeba předem domluvit tuto variantu v jídelně), pevná obuv, čepice, batůžky s pláštěnkou a pitím, oblečení odpovídající počasí. Realizátoři před odchodem zkontrolují, jestli jsou žáci dobře připraveni.

V 9:00 sraz u východu z kempu. U této aktivity velmi záleží na lokalitě konání celé ŠVP. Je vhodné vybrat lokalitu s mnohým různým vodstvem v okolí (rybníky, jezera, řeky a potoky s mlýny, ale třeba i prameniště podzemní vody), na kterých se dá pěkně demonstrovat probírané téma. Poté je nutné v cílové lokalitě vybrat několik zajímavých míst, které zpestří celý výlet – ideálně alespoň okrajově souvisejících s tematikou vody.

V průběhu výletu je na trase 8 zastavení, kde realizátor formou řízené diskuze s účastníky probere zajímavosti o daných místech. V průběhu výletu proběhne také aktivita „Povodňové „Věřte - nevěřte“ - v prostoru skalního útvaru „Kolíbky“. Je vhodné, aby realizátor uměl informace „nazpaměť“ a dle svého profesního zaměření dále rozvedl. V průběhu výletu se u žáků rozvíjí KK Komunikace v mateřském jazyce komunikací žáků s realizátorem a komunikací účastníků navzájem v průběhu výletu. Tvorba přirozené skupinové dynamiky během výletu rozvíjí KK Sociální a občanské schopnosti.

• rybník Olšovec
• bývalá Salmova huť
• Rudické propadání
• skalní útvar Kolíbky
• větrný mlýn Rudice
• geopark
• kostel sv. Barbory
• lom Seč

• Stojíme na hrázi rybníka Olšovec. Svou rozlohou 42 ha je největším rybníkem na Drahanské vrchovině. Jeho hráz je 8 m vysoká a 640 m dlouhá. Zkuste si výšku hráze představit s pomocí svojí výšky – kolikrát byste se do této výšky vešli.
• Rybník je využíván pro chov ryb a v letním období slouží k rekreaci a sportovnímu rybolovu. Je znám i pořádáním mezinárodních závodů motorových člunů.

Hlavní informace pro zopakování: rybník Olšovec – největší rybník v okolí (Drahanská vrchovina), hráz vysoká 8 m, využívá se na chov ryb a k rekreaci, pořádají se zde závody motorových člunů.

• Zde vidíte pozůstatky technické památky, tzv. Hugovy či Salmovy hutě, kde se zpracovávala zdejší vytěžená železná ruda z okolí nedalekých Rudic a přetvářela na železo a později litinu.
• Vysoká pec a huť byla založena hrabětem Salmem v pol. 18. století a vydržela až do počátku 20. století, kdy zanikla.
• Na jejím místě byla vystavěna dodnes stojící a chátrající pila a jediným pozůstatkem je torzo (zbytek) kamenné zdi ve svahu nad potokem s vyústěním tunelu, kterým do huti proudila voda z nedalekého rybníku Floriánek.

Zopakujeme si hlavní informace: pozůstatky Hugovy/Salmovy hutě – zpracování železné rudy z nedalekých Rudic, výroba železa a litiny, fungovala od 18. do 20. století - poté vystavěna pila, voda z rybníku Floriánek.

• Jedná se o menší skalní město či amfiteátr, který je oblíbeným místem horolezců i filmařů.
• Lokalita využívána pro záběry do českých pohádek (např. Sedmero krkavců Ludvíka Ráži).
• Kolíbky jsou rovněž významné archeologické naleziště - lovci koňů a sobů.

Zopakujeme si hlavní informace: Kolíbky - skalní město oblíbené filmaři a horolezci, natáčení českých pohádek, významné archeologické naleziště (lovci koňů a sobů).

• Spolu s Býčí skálou tvoří druhý nejdelší jeskynní systém v České republice (po Amatérské jeskyni) o celkové délce přes 13 kilometrů.
• Jde o propadání Jedovnického potoka, je to nejmohutnější propadání v Moravském krasu.
• Vody Jedovnického potoka postupně padají až do hloubky 90 metrů - jeden z nejvyšších vodopádů v České republice.
• V jeskyni se také nalézá Rudická propast, nejhlubší česká suchá propast. Obří dóm je jedna z největších jeskynních prostor v Česku.

Zopakujeme si hlavní informace: Rudické propadání – druhý největší jeskynní systém v ČR (13 km), propadání Jedovnického potoka až do hloubky 90 m, Rudická propast – nejhlubší česká suchá propast, obří dóm – jedna z největších jeskyní v ČR.

• Mlýn holandského typu (natáčí se pouze střecha) byl postaven v roce 1865. Je upraven jako stálá expozice historie obce, mineralogie, speleologie, železářství, hutnictví a hornictví.
• Pověst o koze - Je to již dávno, co obyvatelka nedaleké vesnice vzala na pastvu svou kozu. Aby kozu našla v pořádku tam, kde ji nechá, táhla ji na provaze, který zamýšlela uvázat na kolík zatlučený do země. Na pastvu se vydala na návrší u Rudice, kde již tou dobou stával větrný mlýn. Nedaleko cíle cesty si však hospodářka uvědomila, že doma zapomněla onen kolík, který chtěla použít pro přivázání kozy. Už se jí nechtělo jít s kozou celou cestu zpátky a znovu na kopec - koza by to zřejmě špatně snášela. Došla tedy až ke mlýnu a rozhodla se, že si pro kolík odskočí sama a pak kozu definitivně přiváže. Do té doby ale potřebovala kozu někde ponechat, proto ji na pár minut přivázala k peruti větrného kola místního mlýna. Koza nemohla utéct, takže se žena klidně vydala domů pro kolík. Když se ale s kolíkem vracela na návrší, čekal ji neradostný pohled. V polích u Rudice totiž začal foukat čerstvý vítr, který uvedl větrné kolo mlýna do pohybu - bohužel i s kozou, která byla pevně připoutaná k peruti. Když přestalo foukat, peruť s kozou se zastavila téměř v nejvyšším možném bodě tak, že nebylo možné na ni dosáhnout. Spustila se tedy záchranná akce - několik lidí rychle přiběhlo pomáhat otočit větrné kolo, ovšem kozu se jim nepodařilo sundat dřív než za necelou půlhodinu. Koza nebyla při vědomí a ani všechny oživovací snahy nebyly úspěšné - nepodařilo se ji už zachránit. Smutný příběh kozy nakonec skončil na talíři její majitelky.

Zopakujeme si hlavní informace: mlýn Rudice – mlýn holandského typu, postaven v roce 1865, dnes stálá expozice o obci, speleologii, železářství a hutnictví.

• 24. 6. 1990 bylo posvěceno místo a položen základní kámen pro stavbu nové kaple podle návrhu Ing. arch. Petry Vorlíčkové z Brna.
• 21. září 2002 byla kaple, zasvěcená svaté Barboře, patronce horníků a jeskyňářů, slavnostně otevřena mší svatou.

Zopakujeme si hlavní informace: Kostel sv. Barbory - v roce 1990 položen základní kámen pro kapli sv. Barbory, Barbora - patronka horníků a jeskyňářů.

• Geologická expozice pod širým nebem.
• Byly sem svezeny vzorky hornin, které se nacházejí na území Moravského krasu. Prohlídková trasa je vyznačena chodníkem z plochých kamenů.
• Největší zastoupení zde mají různé druhy vápenců nacházejících se v krasové části území.

Zopakujeme si hlavní informace: Rudice geopark - expozice pod širým nebem, největší zastoupení – vápenec.

• Rudický lom Seč leží na okraji obce Rudice. Lokalita je součástí Rudické plošiny a představuje usazeniny druhohorních stáří, které jsou označovány jako rudické vrstvy. Ty tvoří křemenné písky, pestré jíly a černohnědé železité písky a pískovce. Tyto barevné písky vytvářejí jedinečnou scenérii spolu s vodou, kterou je lom částečně zaplaven.
• Od roku 1993 se v lomu již intenzivně netěží a oficiálně není zatím přístupný veřejnosti. Lom je viditelný z okolních cestiček v lese.

Zopakujeme si hlavní informace: lom Seč – okraj obce Rudice, usazeniny z období druhohor, barevné písky, jíly, pískovce; těžba neprobíhá

U každého zastavení je pomocí diskuze s žáky rozvíjena KK Komunikace v mateřském jazyce.

Cestou zpět lektor opakuje s žáky získané informace formou otázek.

Náměty na otázky na zpáteční cestu:

• Co obsahují červené písky? železo
• Komu byla zasvěcená kaple na cestě? Koho je to patronka? Sv. Barboře, jeskyňářů a horníků
• Jaká hornina má v okolí Rudic největší zastoupení? Vápenec
• O jakém zvířeti mluví pověst o Rudickém mlýně? Co se mu stalo? Koza, uškrtila se.
• Jak se jmenuje nejhlubší česká suchá propast? Rudické propast
• Jak se dnes využívá skalní útvar “Kolíbky”? Horolezci, filmaři.
• Co se těžilo v okolí obce Rudice? Železná ruda.
• Na co je využíván rybník Olšovec? Chov ryb, rekreace, závody motorových člunů

Závěrečná diskuze

• na závěr proběhne moderovaná diskuze s účastníky, zaměříme se na klíčové okamžiky celého dne

• Hlavní podstatou ŠVP je pobyt dětí v přírodě, účastníci by tedy měli poznat lokalitu, kde se nacházejí – je vhodné vybrat lokalitu s mnohým různým vodstvem v okolí (rybníky, jezera, řeky a potoky s mlýny, ale třeba i prameniště podzemní vody), na kterých se dá pěkně demonstrovat probírané téma.
• Pro celodenní výlet je potřeba vybrat zajímavosti, které lokalita nabízí, ideálně související alespoň okrajově s tematikou vody, která je hlavním tématem ŠVP.

• Je potřeba vymyslet náhradní program pro špatné počasí – samozřejmě s ohledem na danou lokalitu.
• Varianta je také výlet zkrátit pouze na půldenní – dle aktuálního počasí, ale snažíme se zachovat cíl, aby se žáci seznámili s lokalitou místa konání ŠVP.

• Výlet po okolí je nutno přizpůsobit dané lokalitě konání ŠVP a dle toho také vybrat zajímavá místa.

• U každého zajímavého místa si realizátor svolá skupinku a pomocí řízené diskuze sdělí důležité informace, žáci doplňují.
• Poté je vhodné zopakovat hlavní informace.

• Mapa trasy
• Pověst o koze je převzata ze internetové stránky http://mlyny.unas.cz/legenda.htm

• pouze materiál na aktivitu Povodňové „Věřte, nevěřte“

Obsahové přílohy