2.17 Cumulonimbus

Následující hra nese název “Cumulonimbus”. Slyšeli jste už někdy tohle slovo? Znáte ho odněkud?

(realizátor ukazuje fotku mraku cumulonimbus) Cumulonimbus je bouřkový oblak, který roste do velkých výšek a často má typický tvar vysoké hory nebo kovadliny. Je v podstatě příčinou všech bouřek a ostatních jevů jako například tornádo. V této hře pochopíte, jak takový cumulonimbus vzniká a pokusíte se ho sami vytvořit. Nahlédneme tak pod pokličku jevu, který se může nepozorovaně dít během běžného prázdninového dne, zatímco se my opalujeme u rybníka a náhle nás překvapí bouřka.

Rozdělte se prosím do čtyř 5-8 členných týmů a já vám hru vysvětlím přímo na místě, kde se bude hrát.

Hru všichni začínáte uprostřed herní plochy mezi stanovištěm „Rybník“ a „Cumulonimbus“. Každý tým hru začíná s 5 červenými balonky - ty představují energii či teplo. Dostatek energie / tepla je základním předpokladem pro vznik každé bouře - z toho důvodu bouřky nejčastěji vznikají na konci léta, kdy je teplota nejvyšší a prakticky vůbec pak nevznikají v zimě.

Jeden ze členů týmu s tímto červeným balonkem běží na 15- 20 metrů vzdálené stanoviště „Rybník“. Ostatní členové týmu zatím čekají se zbylými červenými balonky na výchozím stanovišti uprostřed hracího pole.

Na stanovišti „Rybník“ je nachystán jeden z realizátorů. Hráči tomuto člověku spolu s pokynem „vypař se!“ předávají červený míček. Realizátor jim výměnou dává bílý míček představující vodní páru. Voda z rybníka se vypařuje tím rychleji, čím je větší teplo; voda se v realitě nevypařuje jen z rybníků, jezer, kaluží, oceánů, ale také z celého povrchu zemské pevniny - z rostlin, polí, luk, zahrad, atd.; při vypařování se teplo/ energie spotřebovává.

S bílým balonkem pak hráč běží zpět na výchozí stanoviště, kde čeká zbytek týmu. O několik metrů dále leží na zemi roztažené lano, které představuje počáteční hranici stanoviště „Troposféra“. Troposféra je část atmosféry, ve které se odehrává všechno počasí - končí tropopauzou a za ní už je stratosféra. Troposféra sahá na rovníku od zemského povrchu (takže i naše hlavy jsou teď v troposféře) do výšky 18 km, v mírných šířkách sahá k 11 km a u pólů dosahuje ještě níže k 9 km. Na počátku troposféry musíte bílý balonek zasadit do papírového talíře s dírou. Vodní pára stoupá vzduchem sama od sebe, takže od této chvíle už se nikdo z vás nesmí bílého balónku dotknout.

K talíři jsou připevněné čtyři cca metrové provázky. K uchopení talíře s bílým míčkem jsou potřeba čtyři hráči - každý drží v ruce jeden konec provázku. Takto se tým snaží přemístit bílý balónek až do své týmové krabice s obrázkem bouřkového mraku. Tady už je chladnější teplota a vodní pára tady kondenzuje a vytváří se z ní malé kapičky vody. Během tohoto procesu se uvolňuje velké množství energie, proto můžeme během bouří sledovat blesky a jejich akustický projev, kterému říkáme hrom. A proto také po správném doručení bílého míčku do krabice s obrázkem mraku tým od osoby na stanovišti „Cumulonimbus“ získává nový červený balonek a na krabici je nakreslena jedna kapka. Za krabicí už je právě tropopauza a tam už se nikdo nepohybuje.

Ani při vhazování balonku do krabice se balonku nesmí nikdo z hráčů dotknout. Pokud balonek kdekoliv na území „troposféry“ spadne na zem, musí ho zde hráči nechat ležet. V takovém případě se hráči s papírovým talířem musí vrátit zpět na počáteční hranici troposféry, získat nový bílý míček na stanovišti „Rybník“ a ten se pokusit opět doručit do své krabice.

Hra probíhá 15 - 20 min. Na konci hry může jeden z realizátorů zakřičet „přišla bouřka!“ a vysypat všechny balonky z krabic na účastníky. Vyhrává tým, který má na konci časového limitu největší počet bílých míčků v krabici (= největší počet namalovaných kapiček na svém mraku). Může se stát, že některé týmy přijdou o všech pět výchozích červených balonků tak, že je promění na bílé, které se jim pak nepodaří doručit do krabice (spadnou jim někde při pohybu v troposféře). V takovém případě tým přestává hrát, jakmile mu spadne poslední bílý balonek na zem. Při větším počtu členů v týmu (6 a více členů) se hráči v nošení talíře a běhání na stanoviště „Rybník“ střídají.

Hra je uzavřena krátkou společnou reflexí: Jak hra probíhala? Co fungovalo ve vašem týmu dobře? Co nefungovalo? Co bylo nejtěžší? Co jste dělali, aby vám míček z talíře nespadl?