3.8 Kampaň "Voda znamená život"

• účastníci v menší skupině vytvoří krátkou scénku, která má za cíl zaujmout diváka a předat určitou informaci
• účastníci ve skupince realizují scénku před ostatními účastníky programu,
• účastník se kreativně zamýšlí nad problematikou nedostatku vody a domýšlí možné dopady problematiky
• účastník se učí dávat a přijímat zpětnou vazbu na výsledky své/ cizí práce

Voda znamená život - je potřeba, aby si to uvědomili i ostatní občané města Vodoběhy.

dramatizace, skupinová tvorba, diskuze.

Metody a formy

• Komunikace v mateřském jazyce je rozvíjena:
  • aktivní komunikací s ostatními členy skupiny při nácviku scénky,
  • sdělováním informací prostřednictvím scénky ostatním účastníkům a lektorům,
  • rozborem průběhu, při kterém účastníci vyjadřují svůj pohled na klíčové okamžiky a moderovanou diskusí na závěr.
• Sociální a občanské schopnosti jsou rozvíjeny
  • přemýšlením, k čemu vede neefektivní hospodaření s vodou,
  • aktivním pozorováním scénky a vyjadřováním názoru u moderované diskuse na konci.

Skupiny (4 - 5 členné) si připraví krátkou scénku, která by měla přesvědčit obyvatele města Vodoběhy, aby neplýtvaly vodou. Scénku poté předvedou ostatním účastníkům programu.

• připraví se různé rekvizity, která mohou účastníci použít při realizaci scénky - paruky, brýle, kostýmy,
• skupiny dostanou určitý čas na přípravu scénky (30 minut),
• po nácviku se všichni shromáždí ve společenské místnosti,
• skupiny postupně předvádí připravené scénky,
• rekvizity se mohou střídat mezi skupinami,
• na konci proběhne řízená diskuze s lektorem - jak se účastníci cítili při realizaci, jaké úskalí měli při vymýšlení apod.

Tato týmová dramatizační aktivita si klade za cíl rozvoj komunikačních, sociálních a občanských schopností účastníků. Při přípravě, realizaci a hodnocení scénky se otevírají nesčetné možnosti nácviku vzájemné komunikace, naslouchání, předávání informací a zamyšlení se nad důležitostí problematiky sucha a možnými dopady na náš život. Aktivita je záměrně zařazena do programu první večer školy v přírodě, abychom účastníky uvedli do tématu i prostřednictvím jejich vlastní kreativní tvorby. Účastník se kvůli obsahové stránce scénky musí zamýšlet nad možnými důsledky nedostatku vody a je mu dán prostor přemýšlet nad možnými strategiemi řešení problému (co mají občané dělat jinak, aby se problém nezhoršoval). To vše po účastníkovi záměrně chceme ještě před tím, než se od realizátorů v následujících programových blocích rozličnými metodami a formami dozví mnoho faktických informací k této tématice. Tvorba a realizace scénky je tedy formou určité počáteční evokace, která by se podle pedagogického konstruktivismu měla odehrát v hlavě účastníka před samotným procesem učení (účastník ve scénce prezentuje své dosavadní znalosti, dovednosti a postoje).

Doplňujícím cílem scénky pak může být i aspekt kreativní zábavy. Scénky této věkové skupiny většinou obsahují i velkou dávku humoru a nadsázky (to většinou silně podpoří paruky, kostýmy a jiné rekvizity a doplňky) - účastníci se tak první večer mohou společně pobavit a vytvořit tak přátelskou a uvolněnou atmosféru. Z toho důvodu je také důležité, aby realizátoři při zadávání a přípravě scénky kladli důraz na to, že cílem není perfektní desetiminutové vystoupení pro učitele. Naopak klademe účastníkům na srdce, že 30 minut na přípravu scénky je záměrně velmi krátká doba a cílem je hlavně společná kreativita a zábava. V neposlední řadě také účastníky po celou dobu aktivity vedeme k tomu, aby se co nejvíc zapojili všichni - každý takovou formou, která je mu příjemná (někdo připravuje kostýmy, někdo je kreativní při vymýšlení obsahu, někdo chystá kulisy a nápisy, někdo má hlavní roli při realizaci scénky, někdo se víc projeví při poskytování zpětné vazby po scénce).

• Připraví se různé rekvizity, které mohou účastníci použít při realizaci scénky - paruky, brýle, kostýmy. Vše vyskládáme na velký stůl a účastníci si během přípravy mohou kostýmy vybrat - kostýmy se ale zatím nikdo neodnáší, aby byly dostupné všem (každý si je vezme až těsně před svojí scénkou).
• Nachystají se kartony, velké formáty papírů a fixy.
• Měly by být k dispozici různé prostory, kde mohou všechny skupiny nacvičovat. V jednom velkém společném prostoru se skupinky hodně ruší a nemůžou se pak koncentrovat.

• Realizátor uvede aktivitu vysvětlením samotného pojmu “kampaň” - jaké může mít formy? Pokud se účastníci rozhodli během “fóra”, že budou realizovat právě položku “mediální kampaně”, tak realizátor může aktivitu uvést tak, že jdeme vymýšlet konkrétní obsah této kampaně. Realizátor upřesní formu “scénky/ spotu” a stanoví hlavní záměry scénky: „Chceme scénkou upozornit obyvatele Vodoběh na problém s nedostatkem vody - popřípadě byste občanům mohli poradit, jak mají změnit svoje chování. Scénka by měla získat pozornost diváků (jde o něco opravdu důležitého), ale zároveň by je neměla zcela vyděsit (např. “Dochází nám voda! Všichni umřeme!”). Cílem celé aktivity není krásná, skvěle připravená scénka, kterou budeme předvádět rodičům a babičkám. Jde tu hlavně o dobré nápady a zamyšlení se nad tím, jak zaujmout diváka a předat mu určitou informaci / sdělení. Scénka může mít opravdu kraťoučká a třeba se v ní ani nemusí mluvit. Nebo herci můžou svoje texty číst z papíru! Nic není špatně.” Z metodického hlediska je klíčové, aby zazněl tento záměr a účastníci se tak necítili pod tlakem, že výstup musí být perfektní a ve scénce musí každý něco říct.
• Realizátor upřesní časový limit na přípravu (30 min), předá informace k půjčování kostýmů a využití dalšího materiálu (papíry, kartony, fixy).
• Realizátor vyzve účastníky, aby se vzájemně v týmu domlouvali na rozdělení práce - každý se může zapojit jinou formou, ale snažíme se zapojit všichni.
• Účastníci vymýšlí scénky, realizátoři dle potřeby pomáhají s přípravou (zapůjčování kostýmu, podpora s koordinací a procesem přípravy).

Týmy po uplynutí časového limitu předvádí své spoty. Po předvedení každého spotu realizátor skupince poděkuje a vede krátkou diskuzi s ostatními účastníky a realizátory: “Co se vám na spotu líbilo? Co by šlo ještě vylepšit? Zaujal by vás spot jako diváky? Jaký pocit by ve vás vyvolal? Změnil by nějak vaše přemýšlení o vodě? Jaký byl proces přípravy a realizace v týmu? Co bylo nejtěžší?”

Realizátoři na základě pozorování průběhu celé aktivity mohou získat cenné informace o třídě jako kolektivu i o jednotlivých účastnících. Tyto informace je vhodné na začátku programu vzít v potaz pro případné přizpůsobení dalších programových bloků školy v přírodě. Na základě pozorování účastníků během této aktivity si realizátoři mohou odpovídat na následující otázky: Jak hodnotíme třídu jako celek? Jaká je v kolektivu míra kreativity, proaktivity, kognitivních schopností, spolupráce a sociálních dovedností? Je potřeba se zaměřit na některé individuální účastníky? Je třeba dále nějak pracovat s rozdělením účastníků do stálých skupin? … atd.

• účastníci si při nácviku scény uvědomí, že nedostatek vody může být problém, který nemůžou vyřešit sami
• při nácviku scénky přemýšlí, jakými způsoby je možné ovlivňovat ostatní

• pokud je hezké počasí, realizace scének může proběhnout venku

• místo scének mohou účastníci vytvořit plakát, vymyslet básničku…

• každá skupinka by měla mít svůj prostor, kde bude scénku vymýšlet a nacvičovat (např. jednotlivé pokoje dětí, chodba, jídelna)
• rekvizity na začátku ukážeme, ale poté dáme k dispozici až na realizaci, aby mohli využít všichni
• určíme pořadí, jak budou skupiny předvádět (můžeme losovat)
• pořadí skupin nevyhodnocujeme, oceníme snahu všech
• je dobré určit maximální dobu trvání scénky (dle počtu skupin)