2.4 Počasí a meteostanice

1. Průběh práce s powerpointovou prezentací

• Je vám tady zima (v učebně)? Venku vám byla zima? A podle čeho jste se oblékli? Nejspíš jste sledovali, jaké je venku počasí.
• Jak počasí souvisí s vodou? Odpovědi budu psát na tabuli.
• Co je počasí?
• okamžitý stav ovzduší na určitém místě
• odborněji: okamžitý stav atmosféry na určitém místě

• Co je atmosféra? Jde o plynný obal Země, tvořena vzduchem.
• Je vzduch těžký?
  • Vzduch má svou hmotnost, i když neváží moc. Na každého z nás tlačí velké množství vzduchu, který je všude nad námi. Tento tlak si neuvědomujeme, protože jsme na něj zvyklí. Říkáme mu tlak vzduchu.
• Jaký význam má atmosféra? Umožňuje život na Zemi. Spolu s pevnou Zemi se otáčí kolem zemské osy a obíhá kolem Slunce. Je tvořena vzduchem. Vzduch je směs plynů dusíku, kyslíku, oxidu uhličitého, vodní páry a ozonu. Dusíku je nejvíce. Kyslík je nejdůležitější podmínkou pro život člověka i živočichů; je nutný pro dýchání. Oxid uhličitý je důležitý pro život zelených rostlin - ty jej přijímají, poté uvolňují kyslík – fotosyntéza. Vodní pára je v plynném stavu. Asi 100 km nad Zemí se vzduch úplně ztrácí, tady začíná vesmír a tady může kosmická loď začít obíhat kolem Země. Civilní letadla létají do výšky 10 km.

• Jaká věda se zabývá počasím a atmosférou?
• počasím se zabývá meteorologie,
• zkoumá a vysvětluje fyzikální jevy, které probíhají v ovzduší,
• název pochází z řečtiny (meteóros = na nebi se vyskytující),
• vědec, který se touto vědou zabývá, se nazývá meteorolog.

• slouží k tomu, abychom počasí mohli popsat

• sluneční záření - je hlavním zdrojem tepla pro naši planetu, množství dopadajícího slunečního záření ovlivňuje zejména teplota vzduchu
• teplota vzduchu - měříme teploměrem a uvádíme ve stupních Celsia
• vlhkost vzduchu - závisí na množství vodní páry ve vzduchu, rosný bod (teplota rosného bodu) je teplota, při které je vzduch maximálně nasycen vodními parami (relativní vlhkost vzduchu dosáhne 100 %). Pokud teplota klesne pod tento bod, nastává kondenzace.
• oblačnost - popisuje zakrytí oblohy mraky, vodní pára se ve vzduchu sráží a vznikají oblaka
• srážky - vznikají v oblacích, kapičky stále rostou, jsou stále těžší, a nemůžou se udržet ve vzduchu
• tlak vzduchu - i když nám vzduch připadá lehký, má určitou hmotnost jako všechny ostatní látky - atmosféra je velmi mocným obalem
• vítr - proudící vzduch, určujeme u něj směr, rychlost

• Jak dříve lidé předpovídali počasí? Pranostiky, jsou to průpovídky o počasí, které obsahují životní zkušenost našich předků.
• Znáš nějakou pranostiku? Platí to? Projdeme si význam jednotlivých pranostik:
  • Březen, za kamna vlezem. V březnu je stále zima.
  • Suchý květen – mokrý červen. Když v květnu neprší – bude pršet v červnu.
  • Medardova kápě – čtyřicet dní kape. Pokud prší na svátek Medarda, bude pršet ještě dlouhou dobu poté.
  • Sv. Martin přijede na bílém koni. Na svátek Martina začne sněžit.
  • Sv. Lucie, noci upije a dne nepřidá. Na svátek Lucie se krátí dny.
• Jak se počasí měří?
  • Po celé planetě jsou rozmístěné meteorologické stanice.
  • Každé tři hodiny se měří hlavně teplota, srážky a další meteorologické jevy.
  • Údaje se zakreslují do mapy - podle údajů v mapě lze předpovídat.

• Co se říká o rosničce (žabce)? Když leze po žebříčku nahoru – bude hezky, když leze po žebříčku dolů – bude pršet. Meteorologové ale o této pověře pochybují.
• Kdo je televizní rosnička? Je to televizní moderátorka, která hlásí zprávy o počasí. Některé jsou přímo vystudované meteoroložky.

• Co je meteorologická stanice, zkráceně meteostanice? Meteorologická stanice je zařízení pro měření meteorologických údajů potřebných pro další předpověď průběhu počasí.
• Znáte nějakou meteorologickou stanici v ČR? Klementinum
• Sledujete doma nějaký meteorologický jev? (obvykle teplotu)
• My si teď zkusíme takovou jednoduchou meteostanici vyrobit.

2. Výroba „meteostanice“

• Vaším úkolem bude během vymezené doby (tedy doba konání ŠVP) pozorovat počasí a jeho změny.
• K tomu si každá dvojice postaví vlastní meteorologickou stanici.
• Každý den si svoji meteorologickou stanici zkontrolujete a zapíšete údaje o všech změnách - ve stejný čas (např. po snídani) – příloha 012.07.04 Tabulka pro měření.
• Zaznamenáváte si jak výsledky z pozorování vaší meteorologické stanice tak z pozorování větší meteostanice, která je v místě konání nainstalována (viz pomůcky k programu).
• Na závěr vyhodnotíme průměrné hodnoty měřených a pozorovaných veličin.

• Rozdělte se do dvojic podle libosti.
• Každá dvojice si vyrobí svojí malou meteostanici – bude obsahovat srážkoměr, teploměr a korouhvičku.

• Odstřihněte horní čtvrtinu PET láhve, odstřižený vršek vsuňte obráceně do zbytku láhve, aby z něj byl trychtýř, oba konce k sobě přilepte izolepou.
• Do láhve dejte kapku inkoustu, aby se voda, která tam nateče, obarvila - voda pak bude lépe viditelná.
• Na boku láhve je potřeba vytvořit stupnici na měření – nejlépe pomocí izolepy, a to po 1cm (popř. lze stupnici zaznačit lihovou fixou přímo na uříznutou lahev).

• Uprostřed dna kelímku od jogurtu propíchněte díru, do které zasuňte menší tužku tak, aby konec s gumou vykukoval.
• Ze čtvrtky papíru vystřihněte čtyři menší rovnostranné trojúhelníčky a dva větší (jeden o straně 3cm, druhý o straně 5cm).
• Následně přilepte čtyři malé trojúhelníčky na vršek kelímku.
• Na obou koncích brčka prostřihnou zářezy dlouhé asi 1 cm, do nichž zasuňte větší trojúhelníky.
• Špendlíkem propíchněte brčko přesně uprostřed a pak špendlík zabodněte do gumy na tužce.
• Je potřeba vyzkoušet, zda se korouhvička volně otáčí

• Nyní je potřeba umístit meteostanici na předem vybrané místo – ukáže realizátor.
• Srážkoměr zajistěte kameny, aby ho vítr neodfoukl.