3.4 Počasí a meteostanice

• účastník objasní spojitost mezi vodou a počasím
• účastník zdůvodní, proč je důležité znát předpověď počasí při hospodaření s vodou
• účastník ve dvojici sestaví vlastní meteostanici
• účastník se naučí monitorovat základní meteorologické jevy

Voda a počasí spolu bezprostředně souvisí. Musíme znát předpověď počasí, abychom umělí předpovídat stav vody v krajině.

diskuze, skupinová tvorba.

Metody a formy

• Komunikace v mateřském jazyce je rozvíjena:
  • aktivní komunikací mezi lektorem a žáky při probírání jednotlivých pojmů souvisejících s počasím,
  • aktivní komunikací ve dvojicích při výrobě meteostanice
• Matematická schopnost a základní schopnosti v oblasti vědy a technologií jsou rozvíjeny:
  • aplikací získaných znalostí o počasí při monitorování počasí v průběhu ŠVP
• Sociální a občanské schopnosti jsou rozvíjeny
  • aktivním nasloucháním a vyjadřováním názoru u moderované diskuse
  • spoluprací při společné výrobě meteostanice ve dvojicích

Aktivita s podporou powerpointové prezentace - vysvětlení pojmu počasí a jevů s tím souvisejících. Praktická výroba vlastní meteorologické stanice v 2členných týmech, instalace meteostanice venku + počátek měření a pozorování některých meteorologických jevů.

• lektor vede s účastníky řízenou diskuzi podporovanou ppt (viz ppt) - téma počasí, meteostanice,
• účastníci si ve dvojicích sestaví vlastní meteostanici - srážkoměr, korouhvička + teploměr,
• účastníci si z připraveného materiálu vyrobí srážkoměr a korouhvičku,
• srážkoměr, korouhvičku a teploměr umístí na plastovou desku - kompletní meteostanice,
• účastníci instalují meteostanici v areálu místa konání ŠVP - pomocí buzoly určí světové strany,
• účastníci zkouší funkčnost meteostanice.

Je potřeba připravit plátno a projektor, aby mohla být promítnuta powerpointová prezentace. Poté je nutno připravit materiál pro dvojice k výrobě vlastních meteostanic, viz kapitola „materiál“.

Uvádí jeden realizátor, řízená diskuze s žáky s pomocí PPT. Při diskuzi se rozvíjí KK Komunikace v mateřském jazyce a to aktivní komunikací mezi realizátorem a žáky při probírání jednotlivých pojmů souvisejících s počasím. Dále se rozvíjí KK Sociální a občanské schopnosti, a sice aktivním nasloucháním a vyjadřováním názoru u této diskuse.

Průběh práce s PPT + náměty k otázkám na účastníky

• Je vám tady zima (v učebně)? Venku vám byla zima? A podle čeho jste se oblékli? Nejspíš jste sledovali, jaké je venku počasí.
• Jak počasí souvisí s vodou? Odpovědi budu psát na tabuli.
• Co je počasí?
• okamžitý stav ovzduší na určitém místě
• odborněji: okamžitý stav atmosféry na určitém místě

• Co je atmosféra? Jde o plynný obal Země, tvořena vzduchem.
• Je vzduch těžký?
  • Vzduch má svou hmotnost, i když neváží moc. Na každého z nás tlačí velké množství vzduchu, který je všude nad námi. Tento tlak si neuvědomujeme, protože jsme na něj zvyklí. Říkáme mu tlak vzduchu.
• Jaký význam má atmosféra? Umožňuje život na Zemi. Spolu s pevnou Zemi se otáčí kolem zemské osy a obíhá kolem Slunce. Je tvořena vzduchem. Vzduch je směs plynů dusíku, kyslíku, oxidu uhličitého, vodní páry a ozonu. Dusíku je nejvíce. Kyslík je nejdůležitější podmínkou pro život člověka i živočichů; je nutný pro dýchání. Oxid uhličitý je důležitý pro život zelených rostlin - ty jej přijímají, poté uvolňují kyslík – fotosyntéza. Vodní pára je v plynném stavu. Asi 100 km nad Zemí se vzduch úplně ztrácí, tady začíná vesmír a tady může kosmická loď začít obíhat kolem Země. Civilní letadla létají do výšky 10 km.

• Jaká věda se zabývá počasím a atmosférou?
• počasím se zabývá meteorologie,
• zkoumá a vysvětluje fyzikální jevy, které probíhají v ovzduší,
• název pochází z řečtiny (meteóros = na nebi se vyskytující),
• vědec, který se touto vědou zabývá, se nazývá meteorolog.

• slouží k tomu, abychom počasí mohli popsat

Počasí charakterizují tyto meteorologické prvky:

• sluneční záření - je hlavním zdrojem tepla pro naši planetu, množství dopadajícího slunečního záření ovlivňuje zejména teplota vzduchu
• teplota vzduchu - měříme teploměrem a uvádíme ve stupních Celsia
• vlhkost vzduchu - závisí na množství vodní páry ve vzduchu, rosný bod (teplota rosného bodu) je teplota, při které je vzduch maximálně nasycen vodními parami (relativní vlhkost vzduchu dosáhne 100 %). Pokud teplota klesne pod tento bod, nastává kondenzace.
• oblačnost - popisuje zakrytí oblohy mraky, vodní pára se ve vzduchu sráží a vznikají oblaka
• srážky - vznikají v oblacích, kapičky stále rostou, jsou stále těžší, a nemůžou se udržet ve vzduchu
• tlak vzduchu - i když nám vzduch připadá lehký, má určitou hmotnost jako všechny ostatní látky - atmosféra je velmi mocným obalem
• vítr - proudící vzduch, určujeme u něj směr, rychlost

• Jak dříve lidé předpovídali počasí? Pranostiky, jsou to průpovídky o počasí, které obsahují životní zkušenost našich předků.
• Znáš nějakou pranostiku? Platí to? Projdeme si význam jednotlivých pranostik:
  • Březen, za kamna vlezem. V březnu je stále zima.
  • Suchý květen – mokrý červen. Když v květnu neprší – bude pršet v červnu.
  • Medardova kápě – čtyřicet dní kape. Pokud prší na svátek Medarda, bude pršet ještě dlouhou dobu poté.
  • Sv. Martin přijede na bílém koni. Na svátek Martina začne sněžit.
  • Sv. Lucie, noci upije a dne nepřidá. Na svátek Lucie se krátí dny.
• Jak se počasí měří?
  • Po celé planetě jsou rozmístěné meteorologické stanice.
  • Každé tři hodiny se měří hlavně teplota, srážky a další meteorologické jevy.
  • Údaje se zakreslují do mapy - podle údajů v mapě lze předpovídat.

• Co se říká o rosničce (žabce)? Když leze po žebříčku nahoru – bude hezky, když leze po žebříčku dolů – bude pršet. Meteorologové ale o této pověře pochybují.
• Kdo je televizní rosnička? Je to televizní moderátorka, která hlásí zprávy o počasí. Některé jsou přímo vystudované meteoroložky.

• Co je meteorologická stanice, zkráceně meteostanice? Meteorologická stanice je zařízení pro měření meteorologických údajů potřebných pro další předpověď průběhu počasí.
• Znáte nějakou meteorologickou stanici v ČR? Klementinum
• Sledujete doma nějaký meteorologický jev? (obvykle teplotu)
• My si teď zkusíme takovou jednoduchou meteostanici vyrobit.

• Úkolem žáků bude během vymezené doby (tedy doba konání ŠVP) pozorovat počasí a jeho změny, při této činnosti je rozvíjena KK Matematická schopnost a základní schopnosti v oblasti vědy a technologií, a sice aplikací získaných znalostí o počasí při monitorování počasí v průběhu ŠVP.
• K tomu si každá dvojice postaví vlastní meteorologickou stanici – spoluprací při společné výrobě meteostanice ve dvojicích bude rozvíjena KK Sociální a občanské schopnosti.
• Každý den si svoji meteorologickou stanici kontroluje a zapisuje údaje o všech změnách - ve stejný čas (např. po snídani), příloha 012.07.04 Tabulka pro měření. Žáci si zaznamenávají jak výsledky z pozorování své meteorologické stanice, tak z pozorování větší meteostanice, která je v místě konání nainstalována (viz pomůcky k programu).
• Na závěr žáci s pomocí učitele vyhodnotí průměrné hodnoty měřených a pozorovaných veličin.
• Při všech těchto činnostech žáci rozvíjí KK Matematická schopnost a základní schopnosti v oblasti vědy a technologií.

• jeden realizátor vyrábí společně s dětmi, další realizátoři pomáhají se stavbou
• každá dvojice si vyrobí svojí malou meteostanici – bude obsahovat srážkoměr, teploměr a korouhvičku

• žáci odstřihnou horní čtvrtinu PET láhve, odstřižený vršek vsunou obráceně do zbytku láhve, aby z něj byl trychtýř, oba konce k sobě přilepí izolepou
• do láhve dají kapku inkoustu, aby se voda, která tam nateče, obarvila
• voda pak bude lépe viditelná
• na boku láhve je potřeba vytvořit stupnici na měření – nejlépe pomocí izolepy, a to po 1cm (popř. lze stupnici zaznačit lihovou fixou přímo na uříznutou lahev)

• uprostřed dna kelímku od jogurtu žáci propíchnou díru, do které zasunou menší tužku tak, aby konec s gumou vykukoval
• ze čtvrtky papíru vystřihnou čtyři menší rovnostranné trojúhelníčky a dva větší (jeden o straně 3cm, druhý o straně 5cm)
• následně přilepí čtyři malé trojúhelníčky na vršek kelímku
• na obou koncích brčka prostřihnou zářezy dlouhé asi 1 cm, do nichž zasunou větší trojúhelníky
• špendlíkem propíchnou brčko přesně uprostřed a pak špendlík zabodnou do gumy na tužce
• je potřeba vyzkoušet, zda se korouhvička volně otáčí

• Realizátor předem vybere místo pro umístění meteostanic. Místo by nemělo být v závětří, ani schované pod střechou (kvůli srážkoměru).
• Srážkoměr mohou žáci zajistit – např. kameny, aby ho vítr neodfoukl.

Na závěr ŠVP spočítáme či vyhodnotíme průměrné hodnoty měřených a pozorovaných prvků a srovnáme s počasím, které bylo v průběhu konání ŠVP.

• tato aktivita je záměrně zařazená na začátek celého programu – účastníci pochopí, že předpověď počasí je důležitá k tomu, abychom mohli předpovídat stav vody, sucho, povodně apod.
• účastníci se naučí počasí monitorovat v průběhu ŠVP
• aktivita by měla účastníky upozornit na spojitost vody a počasí

• při hezkém počasí je možno meteostanici sestavit venku a rovnou instalovat na určené místo - jsou potřeba stoly a židle
• při menším počtu žáků je možno stavět meteostanici individuálně
• není doporučeno stavět meteostanici ve větších skupinkách než 2 – žáci se poté tolik nezapojí

• dávat účastníkům návodné otázky, nechat je, ať si na většinu informací přijdou sami
• hodně převádět do praxe, využít jejich vlastní zkušenost - jak doma zjišťují počasí apod.
• znalosti účastníků se v této věkové kategorii hodně liší - je třeba přizpůsobit aktuální situaci

• lepší je, když realizátor staví jednotlivé části spolu s účastníky
• druhý realizátor pomáhá a koordinuje jejich činnost
• materiál je potřeba předpřipravit:
• srážkoměr: PET lahev očistit od etikety
• korouhvička: v kelímku předem vytvořit kulatý otvor pro tužku

• Klimatologie a hydrogeografie pro učitele. Klimatologie a hydrogeografie pro učitele [online]. Brno [cit. 2019-07-26]. Dostupné z: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/ps14/fyz_geogr/web/pages/01-uvod.html

Obsahové přílohy